Laserová Operace Očí: Jedno z nejlepších rozhodnutí mého života
- Tereza Bartoňková
- 23. 2.
- Minut čtení: 4
Za měsíc to budou téměř tři roky, co jsem podstoupila laserovou operaci očí, a často žasnu nad tím, jak rychle ten čas utekl a jak moc jsem si na to zvykla. Nemít fotky s brýlemi, těžko bych věřila, že tomu někdy bylo jinak.
Strach, který mě dlouho brzdil
Ačkoliv dnes už operaci vnímám jako banalitu a zároveň obrovský dar, který mi změnil život k lepšímu, jednu věc mám v živé paměti – ten obrovský STRACH. Právě kvůli němu jsem toto rozhodnutí odkládala měsíce, vlastně ne, byly to roky. V té době jsem kolem sebe neměla nikoho, kdo by s tím měl osobní zkušenost, koho bych mohla vyzpovídat a trochu se uklidnit. Proto jsem se rozhodla napsat tento článek – věřím, že někomu dodá tu potřebnou kuráž, kterou jsem já sbírala celých sedm let. (Mým třem kamarádkám jsem operaci tak nadšeně doporučila, že ji podstoupily taky – bohužel jsem z toho neměla žádnou provizi) 😁
Od malička jsem měla velmi dobrý zrak, na základní škole jsem nikdy neměla problém cokoliv přečíst z tabule. Stejně tak na střední škole, kde jsem seděla v předposlední řadě. Zlom nastal, když jsem nastoupila do své první práce – kancelářské pozice, kde jsem trávila osm hodin denně u počítače. Místnost neměla dostatek světla, monitoru jsem měla osvětlený ještě zářivkou.
Jednoho dne jsem si všimla, že nepřečtu číslo přepážky, ke které mám jít. Stejně tak jsem nepoznala tramvaje z dálky, natož kamarádky na ulici. Začalo mi to hodně vadit, a tak jsem šla k očnímu lékaři. Diagnoza? Krátkokozrakost. Začínala jsem na -0,5 a -0,75 dioptrií. Pořídila jsem si první brýle, na které jsem si rychle zvykla.
Jenže, když jsem se začala věnovat sportu, brýle se staly spíše překážkou. Pořídila jsem si tak i kontaktní čočky, ale jejich pravidelné nákupy a související výdaje mě po čase vedly k myšlence na laserovou operaci. Po pár letech mi také jakékoliv kontaktní čočky v očích vadily - nemohla jsem je víc nosit. V té době jsem již měla -2 a -2,25 dioptrií včetně astigmatismu.
Rozhodnutí - laserová operace očí
Objednala jsem se na kliniku na předoperační vyšetření, které mi dali přibližně za tři měsíce. Toto vyšetření je velmi důkladné a trvá zhruba 2–3 hodiny. Je podobné běžnému očnímu vyšetření, ale mnohem detailnější. V den vyšetření nesmíte mít žádný oční zánět a také není dovoleno nosit kontaktní čočky. Oči vám rozkapou, takže je dobré mít s sebou doprovod na cestu domů. Na základě výsledků se dozvíte, zda můžete operaci podstoupit a jaká metoda by pro vás byla nejvhodnější. Lékaři vše pečlivě vysvětlí. Do měsíce od vyšetření jsem už měla termín operace.
Den operace – nervy, ale žádná bolest
V den operace jsem šla hned ráno, což bylo fajn, protože jsem neměla čas se celý den stresovat. Stejně jako před vyšetřením, i tentokrát platilo, že se nesmí nosit kontaktní čočky, dámy mají přijít nejlépe zcela bez make-upu.
*Poznámka: Měsíc nebo dva se po operaci nesmíte do bazénu a jiných vod, proto nedoporučuji operaci v letních měsících.
Na klinice jsem doplatila cenu zákroku (vstupní vyšetření už jsem měla zaplacené) a pak čekala, až na mě přijde řada. Sestřička mě odvedla do přípravné místnosti, kde jsem dostala sterilní obleček a čepici na vlasy. Poté jsem se připojila k dalším dvěma pacientům v malé čekárně. Dostala jsem uklidňující prášek (v mém případě Lexaurin) a sestřička mi v pravidelných intervalech kapala do očí anestetické kapky. Po hodině už jsem skoro necítila, že mi něco kape, a přišla pro mě paní doktorka, aby mi vysvětlila průběh operace. Vše, co dělala nebo po mně chtěla, během zákroku opakovala, takže není důvod se bát.
Laserová operace očí metodou NeoLasik HD využívá dva přesné a rychlé lasery k odstranění dioptrické vady. Lehnete si na lehátko, které vás zasune pod velký přístroj. Doktorka vás pečlivě nasměruje a nasadí vám svorky na oči (aby nedošlo k mrknutí). Tohoto momentu jsem se upřímně obávala nejvíc 🙈, nikdy předtím jsem v očích svorky neměla. Nakonec to ale nebylo vůbec hrozné, prášek na zklidnění pomohl a celé to proběhlo bez nepříjemného pocitu.
Pak přišlo samotné laserování. Stačilo koukat do jedné zelené tečky, což u každého oka trvalo asi 10 sekund (každé oko se dělá zvlášť). Poté mě posunuli k druhému laseru. Tady už si přesně nepamatuji detaily, ale bylo to podobné – fixace pohledu na jedno místo. Cítila jsem jen lehký zápach, jako když se něco pálí, a viděla černou šmouhu, když mi doktorka přejížděla po oku malým „štětečkem“. 🤷🏾♀️ Celá operace byla hotová za 10, maximálně 15 minut. Až do tohoto momentu nemůžu říct, že by cokoliv bolelo. Spíše to bylo lehce nepříjemné, ale nic hrozného.
Bezprostředně po operaci
Před odchodem mě ještě jednou prohlédl lékař. Tento moment byl pro mě nejméně příjemný, protože anestetické kapky přestávaly účinkovat a oči začaly přicházet k sobě. Nemohu říct, že by to byla bolest, spíš velmi nepříjemný pocit, jako když vám do oka spadne řasa a nemůžete ji vyndat. Oči mě řezaly, slzely a měla jsem nutkání je zavírat. Každý to snáší jinak – někoho to potrápí víc, někoho méně.
Domů jsem dostala prášek proti bolesti (pro případ nejhoršího), prášek na spaní a umělé slzy, které se musí kapat několikrát denně po dobu jednoho měsíce. Doporučili mi jít spát, protože tak se oči hojí nejlépe. Ve dvanáct jsem si vzala prášek na spaní a vzbudila se v šest večer – do úplně jiného světa.
Bylo to neskutečné! Žádné řezání, pálení, jen neuvěřitelně ostré vidění. Najednou jsem jasně viděla hodiny na mikrovlnce, květiny sousedů za oknem i titulky v televizi. Prostě nádhera! 🤩
Druhý den jsem šla na kontrolu. Četla jsem písmenka na tabuli a zvládla jsem i ta nejmenší – měla jsem vidění na 150 %! Bylo mi řečeno, že se to časem trochu sníží, ale dodnes vidím skvěle a nemám žádný problém.
Jsem moc ráda, že jsem se pro tuto operaci rozhodla – byl to jeden z nejlepších kroků v mém životě! 🙏🏽
Commentaires